Píše se rok 1645, už 27 let probíhají boje mezi katolíky a protestanty. Válka je ničivá a nemilosrdná. Boje vyčerpávají obyvatelstvo, šlechtu, krále, jednoduše absolutně všechny. Po Moravě se potulují jednotky císařských i švédských vojsk. Město Kroměříž má za svými hradbami 24 vojáku, kteří drží potulující se císařské vojáky na dosah od hradeb. Jak to vše dopadne se dočtete níže.
V pátek večer proběhl odjezd většiny zúčastěných a utáboření. Akce se konala tentokráte jinde než normálně, oproti předchozím ročníkům se konala uprostřed kroměřížského parku.
Rozložení tábora proběhlo bez větších komplikací. Jen auta se musela odstavovat poněkud dál od tábora, a ne všude se dalo bezplatně parkovat, a tak někteří řidiči po cestě zabloudili v parku, stavili se po cestě na pití, ale když došli do tábora, velky stan a čajovna již stáli. Museli jsme vystěhovat dva áčka od kolegů abychom mohli dostavět celý komplex stanů po hromadě. Některým zúčastněným přišlo trošku podezřelé uzamčení v parku po desáté hodině.
Z předešlých akcích jsem si odvezl především zážitek krátkého zapojení perdusáckých jednotek do boje. Tentokráte to vše bylo jinak. Bohužel se tento rok nepodařilo odhadnout situaci z pitnou vodou nebo stánek z občerstvením.
Průvod městem, který patří k akci samozřejmě nesměl chybět. Při výstřelu v ulicích však tlaková vlna spustila bezpečnostní hlásič přilehlého obchodu. Policie ani bezpečnostní služba ale nedorazila (kvalitní zabezpečení).
Přípravy na bitvu byly důsledné a propracované, ale jak to tak chodí, dorazily na poslední chvíli skupiny, které nevěděly co mají dělat, a tak trošku zmatkovaly a poměnily plán bitvy.
Vše začalo u stromu zneuctěním nevinné ženy.
Dokonce i dělo se podílelo na změně, jelikož nechtělo střílet. Útoky jízdy přicházely nečekaně a narušovaly boj celých pěších regimentů, (tady bych si dovolil poznamenat), že ve velkém uskupení dělat kruhové karé, „Caré“ asi není to pravé.
Bitva v 38 stupních celsia ve stínu byla dlouhá a vyčerpávající, musím sklonit velkou poklonu především nováčkům, ale i většina ostřílených matadorů si zaslouží pochvalu. Díky změnám během boje některé ústupy vypadaly opravdu chaotické, jelikož nebyly zrovna plánované. Střety byly tvrdé a na tělo. Některým chci připomenout, že rukavice jsou opravdu dobrá věc. Naštěstí se to obešlo jen z pár odřeninami a škrábanci.
Nakonec přeci jenom dělo vystřelilo a Honza mohl jít spokojeně umřít mezi šiky nepřátel.
Tragické s dobrým koncem mi připadalo loupení, které probíhalo během rabování.
Ne, že by to k bitvě nepatřilo, ale loupežníci pak odhodili zbraně u jednoho stanu bokem a nic více neřešili. Spousta lidí hledala zbraně, ale nikdo nic nevěděl. I náš Venca neměl palaš, ale ten se v táboře kupodivu objevil o půlhodiny dříve než on (To byl ten druhý - bludný palaš!!!, ten můj ti zmetci někam pohodili - pozn. redaktora), pak zas zmizel, ale nakonec se zase našel.
Plánovaná secvičná velkého regimentu se nakonec nekonala. Jeden z důvodu mohl být rekordní teploty, vyčerpanost bojujících, nedostatek pitné vody.
Jak to tak bývá po bitvě v sobotu někteří jedou domů a proto tady zápis končí, jelikož osádka auta se sbalila a vyjela směrem na sever. Velký stan a věrní zůstali a sbalili cingrlátka až v neděli dopoledne.
16. 09. 2024
O víkendu 20. - 22. září potáhneme ku Praze, zde se zúčastníme tradiční rekonstrukce bitvy na Bílé Hoře z roku 1620. Podrobnosti k akci jsou k nalezení na stránkách zde.
15. 08. 2024
O víkendu 16.-18.8. 2024 se zúčastníme dalšího ročníku již tradiční akce Den Brna - rekonstrukce dobývání Brna švédskou armádou roku 1645. Více informací o akci je zde.
15. 08. 2024
V sobotu 17.8.2024 se naše skupina zúčastní také akce v opevnění Velká šance v Mostech u Jablunkova - Šancefest. Podrobné inromace k akci jsou k nalezení zde.