Když jsem to odpoledne přišla k Honzovi do dílny vlastně mě ani nepřekvapilo, že na podlaze se líně válí asi centimetr vody. Celé odpoledne totiž vytrvale lilo a tak se opravdu nechtělo věřit, že by se nám podařilo ještě téhož dne vyjet. Předpověď počasí nám později tento dohad potvrdila. A tak bylo odhlasováno, že přijedeme do Bystřice v sobotu ráno a ještě téhož dne večer se po anglicku vypaříme.
Následujícího dne se na nás už naštěstí usmívalo sluníčko a tak jsme se podle dohody sešli u Honzy na dvorku a zvolili vůdce kolony. Cesta nebyla nijak dlouhá a tak jsme záhy začali stavět áčko, abychom měli kde skovat to, co přeci jenom není moc living, před zraky přihlížejícího obyvatelstva (prosím až po mně budete házet těžké hranaté předměty za pokřiku “LH fašista” nemiřte na hlavu). Když jsme si teda jako něco odpracovali vrhli jsme se na nachystanou snídani, všichni svorně tvrdili, že je dobrá, tak taky asi byla, osobně jsem okoštovala jenom kafe a na jeho kvalitu si opravdu nemůžu stěžovat.
Jakmile všichni utišili své kručící žaludky rozesadili se u “našeho” placu a pozorovali okolní hemžení. Když se po nějaké době kolem nás přehnala zpráva o poradě velitelů, poslali jsme velitele aby se radil a sami jsme se šli posilnit do nejbližšího stánku s tekutým chlebem, dobře připouštím, že já si místo toho dala další kafe, pěnivý mok byste mi stejně neuvěřili, v každém případě ani jedna z variant nebyla přespříliš sytá a tak jsme s nadšením uvítali zprávu, že Honza už se vrátil a má žrádlenky.
Po obědě, který se sestával z vývaru, řízku a bramborového salátu, se někteří z nás rozhodli, že nejlépe se tráví na dece ve stínu nejbližšího stromu, co mezitím prováděli ostatní bylo a dodnes zůstává mimo oblast mého zájmu.
Po tom, co jsme si vyslechli předpokládaný průběh bitvy, jsme se začali chystat na průvod, naštěstí nebyl nijak dlouhý a obešel se i bez nepřiměřeně dlouhých projevů. Ti, kteří měli z čeho, vystřelili a hromadně jsme se odebrali zpátky do ležení, kde proběhlo to nejnutnější odzbrojení a pak se všici rozprchli, aby se každý před “smrtí” zabavil jak mu libo.
Když nadešel čas začaly se v okolí budoucí řežby shromažďovat ozbrojené grupy. O bitvě myslím není třeba nic moc psát, kdo tam byl ví a kdo ne, může si úsudek utvořit sám, za malé pomoci videozáznamu.
Po tom, co tedy slavně vstali z mrtvých, se všici rozutekli, někteří utrácet, někteří se šli podívat na další představení a někteří následovali hlas svého žaludku a zamířili na večeři. S nastávajícím večerem jsme se začali balit a postupně vytrácet, Venca se snažil odcházející přemluvit ať zůstanou argumentuje polívkou, kterou pro tentokráte vydával za “kafe”, vidina sprchy a vlastní postele ale byla silnější a tak, následuje příkladu mnoha ostatních, i Verča zaplnila svého benzinem poháněného oře příslušnými lidmi a ten se radostně rozběhl směrem k domovu.
16. 09. 2024
O víkendu 20. - 22. září potáhneme ku Praze, zde se zúčastníme tradiční rekonstrukce bitvy na Bílé Hoře z roku 1620. Podrobnosti k akci jsou k nalezení na stránkách zde.
15. 08. 2024
O víkendu 16.-18.8. 2024 se zúčastníme dalšího ročníku již tradiční akce Den Brna - rekonstrukce dobývání Brna švédskou armádou roku 1645. Více informací o akci je zde.
15. 08. 2024
V sobotu 17.8.2024 se naše skupina zúčastní také akce v opevnění Velká šance v Mostech u Jablunkova - Šancefest. Podrobné inromace k akci jsou k nalezení zde.