Vojsko a zbraně

Vojsko mělo jak prosté vojáky v poli, své velitele, tak i služební řády, kterými se vojáci museli řídit. Pokud ne, vojenská justice, profous i kat si pak nemohli stěžovat na nedostatek práce.

Mušketýři

Athos, Portos, Aramis a D´Artagnan, Tři mušketýři co byli čtyři. Kdo by neznal slavné románové postavy Alexandra Dumase, i když skutečnost vypadala poněkud jinak. Mušketýr mohl být příslušníkem královské gardy, ale i řadovým pěšákem. Mohl být šlechtic i prostý člověk beze jména co se ani neuměl podepsat. Spojovala je ale schopnost ovládat dlouhou palnou zbraň s čepem na konci hlavně – mušketou. A že to nebyla snadná věc, je možné si vyzkoušet podle dochovaných instrukcí od Johanna Jacoba Wallhausena z let 1615.

Mušketýr Mušketýr

Arkebuzíři

Jízdní jednotka s doutnákovou karabinou (kratší puška na závěsu umožňující střelbu a zároveň jízdu na koni). Mohla přepadat pěší jednotky na bitevním poli ze zálohy. Oproti mušketýrům pro jednodušší manipulovatelnost se zbraní využívala patrony. Pokud arkebuzír přišel o koně, pohyboval se dál pěšky, při boji chladnou zbraní nemusel díky závěsu odkládat arkebuzu.

Arkebuzír Arkebuzír

Dragouni

Mnoho z nás si pamatuje pohádku, kde vystupuje dragoun, který se bije jako drak. Skutečnost byla trochu jiná. Dragoun byl jízdní mušketýr, který používal koně k přesunu a v bitvě pak bojoval pěše. Třebas i jako drak.

Dragoun Dragoun

Granátníci

Toto označení je dnes spojováno s elitními vojenskými útvary, ale původně označovalo vojáka, nejčastěji mušketýra, což ale nebylo pravidlem, nosícího mušketu na řemeni přes prsa a vybaveného vakem s ručně vrhanými náložemi, nazývanými granáty.

Granátník

Pikenýři

Pikenýři byli vojáci zvláště vybavení pro ochranu střelců před nepřítelem. Jejich hlavní zbraní byla 4 - 6 metrů dlouhá píka a poboční zbraň (zpravidla kord či tesák). Ke své ochraně používali zbroj nebo i štít (tzv. rondašíři). Jejich výcvik a příprava k boji byl nákladnější než u střelců, ale i dnes vypadají velice pěkně.

Pikenýři Pikenýři

Dělostřelci

Dělo a dělostřelci byli velmi specifickou částí armád až do přelomu 18. století. Nebyli totiž vojáky, ale příslušníky cechu kovolijců a zbrojířů, kteří tato zařízení vyráběli a na základě požadavků také obsluhovali. Že jejich činnost nebyla jednoduchá ani lehká, mohou jednoduše dokázat při ukázce přípravy děla k činnosti.

Dělo

Pomocný vojenský personál

Toto označení není příliš přesné, ale vystihuje činnosti, které se dnes dají označit jako ženijní nebo logistické. Jednalo se tak o lidi, kteří nemuseli být zrovna vojáky, ale

Personál Personál Personál

Janičářský voják

Yeniçer se obecně překládá jako Turecký voják. Nejčastěji se jednalo o pěšáka podobného evropskému střelci – mušketýru. Jejich vojenský výcvik byl podobný mušketýrům v ovládání muškety, ale další využití jako řadové pěchoty neodpovídalo evropským zvyklostem.

Janičář Janičář

Přihlášení

Aktuality

Těšín

30. 06. 2020

V sobotu 20.6.2020 jsme se spolu se spřátelenými polsykými skupinami zúčastnili setkání a střeleckého tréninku na obou březích řeky Olše. Akce se byla bez diváků.

Pustá polom

30. 06. 2020

Dětem na hasičském táboře jsme v pátek 26.6.2020 zpříjemnili odpoledne prezentací naší skupiny, ukázkami činnosti a soutěží.

Tréninky

17. 05. 2020

Od neděle 24.5.2020 začneme opět trénovat. Vzhledem k nastálé situaci ohledně COVID-19 to bude zatím stále v omezeném režimu, s rouškami. Scházet se budeme nově v parku, nikoliv jak jsme byli doposud zvyklí, "pod jabloní".

Starší aktuality