les Enfants Perdus

Sovinec

Kronika » 2015 » Sovinec

Datum konání: 25. - 26. 04. 2015

Datum vydání: 04. 01. 2016

Zápis vytvořili: Jan Galia - Zrzečka, Jan Galia - Zrzečka

O víkendu 25 – 26. dubna jsme se na Montiho pozvání zúčastnili akce Přízrak dělové věže na hradě Sovinec. Na akci jsme odjížděli v pátek odpoledne. Plán zněl srazit se u Honzy ve čtyři a vyrazit v šesti lidech – Ivo, Verča, Meďoš, Lukáš, Milan a Zrzečka. Hlavní plánovač a organizátor Milan bohužel na poslední chvíli prohrál souboj s bacilem a tak jsme se museli obejít bez něj.

Po sbalení veškeré výstroje a naplnění aut jsme cestou vyzvedli Lukáše a pospíchali k Olomouci na sraz s Montim. Načasování bylo skvělé a nebylo třeba na sebe dlouho čekat. Monti se ujal vedení naší kolony a po nedlouhém proplétání se dědinami a šplhání se do kopce se přímo před námi najednou objevilo menší údolí jehož dominantou byl námi netrpělivě očekávaný Sovinec.

Po vybalení aut jsme byli velmi příjemně překvapeni tím, jak dobře o nás bylo postaráno. Pušky a výstroj jsme zamkli do konírny a sami jsme odebrali do předem vyhřáté podkrovní místnosti s postelemi a matracemi. Hned pár kroků od nás byla kuchyňka a vrcholem všeho luxusu se stal příslib teplé sprchy na druhý den.

V sobotu ráno jsme rozbalili výstroj a začali se připravovat na příchod návštěvníků hradu. Organizace akce byla následující: na jednom z menších hradních nádvoří jsme dostali k dispozici dva stoly na kterých jsme měli po celý den rozložené pušky, meče a zbroje k prohlédnutí a potěžkání návštěvníky s naším komentářem. Mimo to jsme přibližně každou hodinu určili tři dobrovolníky, kteří se vydali na vedlejší nádvoří. Tam jsme udělali divákům krátké představení výzbroje a výstroje vojáka z období třicetileté války, zakončené výstřelem z pušek. Pod příjemným teplým sluníčkem čas utíkal a my se bavili a postupně vylepšovali komentáře ke zbraním a pracovali na poutavosti a zajímavosti ukázek zbraní. Také jsme se seznámili s prostředím a ostatními vystupujícími. Odpoledne na Sovinec dorazili i Lenka a Mirek a pomáhali nám na všech frontách. Postupně se měnili hlavní mluvčí při ukázkách. Kromě Iva předvedla svůj talent Verča a následně, i přes můj velký vrozený odpor k řečnění, jsem odmluvil jednu prezentaci i já. Po ukončení programu a vylidnění hradu jsme měli možnost se blíže seznámit s hradem na prohlídce. Bylo možné nahlédnout i do částí hradu, které nejsou běžným divákům přístupné. Díky tomu jsme se dostali například do „spížírny“ (malé jeskyně, která se časem upravila na skladiště a je momentálně obývána netopýry) nebo podkroví hradu, kde jsme mohli prohlédnout kulatou klenbu stropů shora. Po večeři se Mirek s Lenkou odpojili a vyrazili domů za svým programem.

Neděle se nesla ve znamení klidu. Věděli jsme už, co a jak máme dělat a tak jsme si to začali užívat, prezentace zbraní začala nabývat rozměru zábavných scének. U vystavených zbraní byl každý schopen podat alespoň základní popis zbraně a ukázat její obsluhu. Ivo se netajil nadšením z toho, jak dobře nám to jde. Dobrou náladu trochu pokazilo horšící se počasí. Několik kratičkých přeháněk nás procvičilo v rychlém schovávání vystavených zbraní, až se nakonec rozpršelo trvale a my se museli přesunout do úkrytu v jedné z hradních bran. Pro nepřízeň počasí tak akce skončila o chvíli dříve, než se plánovalo. Nezbývalo než se zase sbalit, a vyrazit zpět. I tak jsme si akci všichni velice užili a snad mohu mluvit za všechny zúčastněné, když řeknu že se těšíme na další spolupráci s Montim.

Na závěr uvádím Mirkův popis zážitků z fotografování jedné ukázky střeleb.

Akční je Zrzečka, právě se navlíká do plechů, Ivoš se ale vytrvale staví mezi objektiv a Zrzečku. Navíc zády k objektivu i lidem.

Nevadí, budu fotit mušketýra Lenku. Ivoš se ale vytrvale staví mezi objektiv a Lenku.

Nevadí, vylezu na ochoz, Ivoš není žirafa a nebude zaclánět. Opět omyl, Ivoš náhle vystřelí z muškety, ukončí ukázku a všichni odchází.

...

Dál nefotím.

Přihlášení

Starší aktuality

Sovinec

Aktuality

Bílá Hora

Brno

Šance u Jabunkova