Příběh začíná v Kopřivnici. Protože se Vencova přítelkyně Lada zřejmě nechtěla uvedené akce zúčastnit, začala po chvilce, co se vyrazilo stávkovat. Dneska už prý zase šlape jako hodinky, tak snad už do budoucna nebude dělat problémy. Určitě bych to Vencovi a jeho kamarádům přál. Myslím to, aby pod kapotou klapalo vše jak má. Každopádně to byla jen drobná komplikace jedné odnože účastnivších se Perdíků, kterou s elegancí sobě vlastní bravurně vyřešili. Auto se odtáhlo, vyměnil se vůz a jelo se dál. Druhá odnož měla své vlastní, zcela jiné problémy. Nejdříve nemohli vyjít z údivu, jak dlouhá může být kolona na Olomouckém okruhu. Naštěstí jen v protisměru, ale představa, že se v obdobné zácpě dlouhé několik kilometrů budou vracet domů, nebyla nijak příjemná. Jinak se do Miroslavi jelo v pohodě. To platilo ale jen po Brno, protože tam už je na výpadovce zácpa asi o 40 min zdržela. Dokonce si v ní mohli v klidu prohlídnout nějaký hořící a značně dýmící objekt. Měli na to při posunování krokem dost času. Dým se valil přes celou silnici, ale vypadalo to, že hasiči budou mít usnadněnou práci, protože záhy na to, když už se kolona rozjížděla, a odbočili na jinou silnici, spustila se pravá nefalšovaná bouře a jeli zase krokem. Už ne díky koloně, ale díky tomu, že přes hustou smrž nebylo vidět. Ani se nechtělo věřit, že o kousek dál v Miroslavi krásně hřálo sluníčko. Což bylo fajn. Třetí odnož nejprve tvrdila, že jí to nevyjde, pak že ji to možná vyjde, a nakonec dorazila sólo ještě před druhou odnoží. Což byl pro Lukáše husarský kousek.
Mezitím se šel Bivoj s rodinou ubytovat k rodině a já jsem si dal pivo a pokecal se Zajícem. Pak mi někdo ukázal místo pro naše stany, ale než přijela druhá odnož, bylo už všechno jinak. Místa už byla zabraná, tak jsme stany rozbili naproti Havranům, což bylo beztak nejlepší. Kolíkovalo se už za tmy. Pak následoval obvyklý program, druhého dne obvyklá předbitevní porada, vcelku pohodová bitva v zámecké zahradě, a pak volná zábava. Tuším, že jsem si byl prohlédnout stánky a dal si výbornou palačinku.
Součástí programu byly i jednotlivé výstupy několika skupin. Já skoukl pěkné vystoupení skupiny Corvus Arma – Havranů s detektivní zápletkou o tom jak si u soudu zcela kontrastními příběhy vysvětlují jednotlivé postavy mord. Také stojí za zmínku, že miroslavský zámek se díky dotacím podařilo zčásti z venku, ale převážně vevnitř zrekonstruovat a byl zpřístupněn veřejnosti. Na prohlídce jsem se byl podívat, a určitě ji doporučuji. Tedy pokud jste děti, obdivovatelé umění nebo obdivovatelé všeho nezvyklého. V interiérech jsou vystaveny umělecké expozice, urbanistické sochy, obrazy, velkoformátové obrazy z puzzlí. Jedno z vyobrazených puzzlí bylo ve své době největší na světě. Dále pak obrazy groteskních bitev a minimuzeum výtvorů ze stavebnic Lego a Merkur. Trošku černou kaňku na závěr, alespoň z mého pohledu, se podařilo projektantům udělat díky vestavěným plechovým záchodkům v prostorné chodbě v patře. Sice nevím, jaké trvání budou tyto nainstalované záchody mít, ale každopádně se do objektu ani trošku nehodí. Navíc jsem měl docela zásadní problém zjistit, jak se do nich vchází. Ven to už pak myslím docela šlo, protože jsem chtěl být z toho obludária rychle pryč.
No a moc jsem si nepomohl, venku totiž zrovna začínalo pršet. Zrychleně jsem se přesunul pod havraní přístřešek, a protože bylo docela teplo, dalo se to v klidu přestát při posezení na vratké desce, kdy vám kape na záda voda. Když jsem po chvilce zjistil, že sedím v louži vody, pršet přestalo. Celkem rychle zase vše uschlo a my si pro změnu zahráli „prší“. Havrani nás naučili svou verzi s trošku pozměněnými pravidly, a taky nám chvilku trvalo, než
jsme si zvykli na jednohlavé karty s roztodivnými starodávnými malůvkami. No a to už nemluvím o tom, jak byly docela okatě cinknuté.
Večer jsme se pak přesunuli do amfiteátru, ale už si nevybavím ani zpěváka ani kapelu. Vím jen, že se pilo a kecalo dlouho do noci, a že cesta domů následujícího dne docela rychle utekla i s dopravní zácpou nebo bez, protože jsem ji skoro celou prospal. A teď už nezbývá než se těšit zase napřesrok, že Miroslav neztratí ze svého kouzla, že miroslavský zámek zase o další část zrekonstruují, že bude s kým na akci jet, že tam nějaká akce vůbec bude a hlavně, že bude stát zase za to.
16. 09. 2024
O víkendu 20. - 22. září potáhneme ku Praze, zde se zúčastníme tradiční rekonstrukce bitvy na Bílé Hoře z roku 1620. Podrobnosti k akci jsou k nalezení na stránkách zde.
15. 08. 2024
O víkendu 16.-18.8. 2024 se zúčastníme dalšího ročníku již tradiční akce Den Brna - rekonstrukce dobývání Brna švédskou armádou roku 1645. Více informací o akci je zde.
15. 08. 2024
V sobotu 17.8.2024 se naše skupina zúčastní také akce v opevnění Velká šance v Mostech u Jablunkova - Šancefest. Podrobné inromace k akci jsou k nalezení zde.